Aktuality

Výstava "Naděje je naše síla. Církev v době normalizace prostřednictvím fotografií Státní bezpečnosti" přibližuje mechanismy státní kontroly náboženského života i každodenní projevy občanské a náboženské odvahy. Můžete ji navštívit od 15. do 28. října 2026 v Mladotově domě na Pražském hradě denně od 10 do 15 hodin. Putovní výstavu připravila Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci s Památníkem Terezín a Ústavem pro studium totalitních režimů. Výstava je výstupem projektu č. DH23P03OVV076, NAKI III, podpořeného Ministerstvem kultury ČR.

Mezinárodní konference Proticírkevní propaganda v dobách nacismu a komunismu se koná 15. října 2026 v Sále kardinála Berana na Arcibiskupství pražském. Pořádají ji Památník Terezín a Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským. Program nabídne příspěvky věnované způsobům, jimiž nacistický a komunistický režim využívaly propagandu k diskreditaci katolické církve. Registrace je možná nejpozději do 30. září 2026 na e-mailu michal.pehr@ustrcr.cz.

Zveme Vás na vernisáž putovní výstavy Naděje je naše síla. Církev v době normalizace na fotografiích Státní bezpečnosti, která se uskuteční ve středu 14. října 2026 od 17 hodin v Mladotově domě na Pražském hradě. Výstava prostřednictvím dobových fotografií Státní bezpečnosti přibližuje postavení církve a náboženského života v období normalizace. Veřejnosti bude zdarma přístupná od 15. do 28. října, denně od 10 do 15 hodin. Na vernisáž je nutná registrace do 30. září na adrese marketa.dolezalova@ustrcr.cz.

Konference si klade za cíl přiblížit podoby proticírkevní propagandy v tíživých časech nacistické okupace a následně i v dobách komunistické perzekuce po únoru 1948. Zvláštní pozornost bude věnována nejen fenoménu proticírkevní propagandy a s ní spojených dezinformací v časech totalitních režimů, ale také jednotlivým aktérům, příběhům a důsledkům této snahy o plošnou diskreditaci katolické církve. Jedním z důležitých cílů konference bude též sledovat, z jakých zdrojů propaganda vycházela, jak hluboce se zakořenila v názorech společnosti a zda ovlivňuje její postoj ke katolické církvi i v současnosti. Setkání nabídne příležitost k interdisciplinární diskusi. Uvítáme proto příspěvky z nejrůznějších vědních disciplín. Organizátoři konference mají ambici přispět k mezinárodnímu výzkumu této problematiky.

Jak si v prostředí, jehož cílem bylo člověka zlomit, uchovat víru, důstojnost a ochotu pomáhat druhým? Nová publikace Stanislavy Vodičkové přibližuje osudy katolických kněží vězněných v Dachau. Zachycuje jejich odvahu, solidaritu a službu spoluvězňům, ale také strach, vzájemné konflikty, lidskou slabost a selhání.

Knihu vydal ÚSTR ve spolupráci s Karmelitánským nakladatelstvím v roce 2025.

Na příběhu Štěpána kardinála Trochty (1905–1974) zkoumá badatelka z Ústavu pro studium totalitních režimů Stanislava Vodičková osudy českého katolického duchovenstva v koncentračním táboře Dachau. Přednáška se uskuteční 8. dubna 2026 od 17.30 v galerii Knihovny Karla Hynka Máchy v Litoměřicích. Vstup je zdarma, rezervace míst je nutná.

Historik během archivního výzkumu navázal spolupráci s německým Institut für Kirchengeschichte von Böhmen-Mähren-Schlesien a dojednal pro ÚSTR převzetí jeho rozsáhlého odborného fondu. Poslední část daru dorazila z hessenského Friedbergu 30. června 2026. Instituci založili roku 1946 sudetoněmečtí katolíci po odsunu z Československa. Téměř osmdesát let budovaná sbírka zahrnuje publikace z moderních českých a německých dějin, teologie, kartografie či filozofie, včetně svazků z knihoven biskupa Adolfa Kindermanna a historiků Kurta A. Hubera a Rudolfa Grulicha.

Ohlédnutí za úspěšnou výstavou Kladivo a kovadlina, instalovanou v Želivě.

Článek Institucionální pomoc pronásledovaným Židům ze strany katolické církve ve střední Evropě vyšel v časopise Revue církevního práva, č. 99-2/2025, s. 63–83. Za záchranou lidí židovského původu nestáli pouze odvážní jednotlivci, ale také katolické organizace. Stanislava Vodičková a Eva Vybíralová sledují působení tří takových institucí v Berlíně, Vídni a Československu / Protektorátu Čechy a Morava – od praktické podpory až po hledání cest do bezpečných zemí. Zvláštní pozornost věnují pražské pobočce Spolku sv. Rafaela a osudům kanovníka Otakara Švece a sekretářky Josefy Kolaříkové. Oba nacisté uvěznili; Kolaříková zemřela v koncentračním táboře Ravensbrück.

Řešitelský tým ÚSTR a Památníku Terezín navštívil 22. listopadu 2025 Archiv Biskupství brněnského v Rajhradě. Hlavním tématem setkání byly možnosti další spolupráce.

Výstava Kladivo a kovadlina je k vidění od 13. 8. do 30. 9. 2025 v poutním kostele Narození Panny Marie ve Vranov u Brna

V rámci programu Dnů česko-německého setkání se konala vernisáž výstavy Hammer und Amboss (Kladivo a kovadlina) v Měšťanském domě v Plzni. Komentovanou prohlídku výstavy vedl Dr. Manfred Heerdegen.

Z Památníku Terezín putuje výstava Kladivo a kovadlina na Velehrad, kde bude od 3. 7. do 10. 8. 2025 vystavena v kapli Cyrilka jako součástí programu Dnů lidí dobré vůle. Výstavu Kladivo a kovadlina si prohlédli také představitelé státu a církve, například velvyslanec České republiky při Svatém stolci Pavel Svoboda a biskup litoměřický Stanislav Přibyl CSsR.

Výstava bude přístupná také během Terezínské tryzny 18. 5. 2025, konané u příležitosti 80. výročí osvobození. Jako součást programu Terezínské tryzny oslovuje výstava Kladivo a kovadlina široké publikum z Česka i zahraničí.

Jak její představitelé reagovali na protižidovskou perzekuci? Kdo se ohrožených zastal – a kde se naopak prosazovaly předsudky? Stanislava Vodičková sleduje období let 1938–1942 a přibližuje konkrétní formy pomoci Židům i konvertitům židovského původu: intervence katolických hodnostářů, falešné a zpětně datované křestní listy nebo činnost Sdružení sv. Rafaela, které pronásledovaným usnadňovalo odchod do bezpečí. Text nezamlčuje ani projevy antisemitismu v církevním prostředí. Článek vyšel anglicky v časopise Judaica Bohemiae LVIII (2023), č. 1, s. 79–113.